"HRANIČÁŘI - život na hraně" 

dokumentární film

Mezi námi žije mnoho lidí, kteří velmi trpí a žijí v černobílém soukromém pekle.

Pojďme společně nahlédnout do života těchto lidí a pootevřít jejich tajemství a životní traumata, 

která mají v sobě ukrytá, jako kostlivce ve skříni.


Každý z nás zažívá denodenně limitní situace, které nás vystavují nutnosti projevit své skryté emoce, traumata a bolesti. Žijí mezi námi však lidé, kteří se nazývají Hraničáři - hraniční porucha osobnosti (HPO), kteří se dotýkají hrany nože na pokraji sebedestrukce, deprese až ohrožení vlastního života. HPO je novodobý problém, který se díky přetechnizovanému způsobu života dostává stále častěji na povrch. Jde zejmnéna o projevy vzteku, nekontrolovatelné agrese, které mohou v hraničním případě končit i sáhnutím si na život. S těmito stavy těžké deprese si hraničáři nedokáží sami pomoci. Tento stav způsobují hlubinné traumata z dětství, kdy nevědomým chováním a ubližováním dětem ze strany rodičů se zapisují negativní vzorce nesoucí stigmata frustrace, nezájmu, nedostatku lásky a péče. V mnohých případech jde o šikanu a zneužívání. Tyto otisky se velmi často přenášejí z generace na generaci a vytváří se celý řetězec traumat, nepochopení a frustrací.

Význam láskyplné výchovy matky k dítěti je zcela zásadní. V případě nezájmu o dítě se vytvářejí bloky již od ranného dětství, které se zesilují v procesu dospívání a daný vzorec se dále přenáší do dalších rodin. HPO je maximálním příkladem těchto traumat.

Sáhněme si všichni do svědomí... jsme ohleduplnými rodiči ve výchově svých dětí? Umožňujeme jim vyrůstat v prostředí pochopení, lásky a podpory? Nebo vnímáme děti jako "neco" co pouze musí akceptovat naše příákazy a zákazy... Ano velmi málo stačí aby se v každém z nás zakotvil nezájem rodičů, lhostejnost, pasivita, až hrubost a násilí. Pro citlivé a vnímavé dítě je již pouhé odmítnutí pozornosti určitým druhem traumatu. Co teprve alkohol, drogy a promiskuita v neúplných rodinách? Kolik z nás denodenně zažívá na své úrovni emoční nesoulad, smutek až bezvýchodný stav deprese? Je zde pouze úzká skupina lidí cca 3% lidí s HPO? Nebo je toto číslo nepoměrně vyšší. Kolik známých umělců, herců, hudebníků v sobě nese mnohá traumata z dětství a stydí se je přiznat sami sobě a svým nejbližším?

Dokumentární film NA HRANĚ ukazuje povrch ledovce, který pod sebou ukrývá problematiku výchovy v rodinách, školách a pracovištích. Pod povrchem zdánlivě spokojeného života se ukrývají vyhaslé krátery bez života a energie...prázdnota v duších, labilita k životu až bezmoc. Je tento stav tím, který chceme ve svém každodenním životě? Nebo hledáme odpovědi na naše otázky PROČ??? Proč zrovna JÁ? Kde hledat příčiny těchto stavů? Co je těmi spouštěči depresí ze kterých není bez chemických léků úniku? Je zde způsob a šance jak postupně zvládat vlny nezvládnutelných emocí?

Náším dokumentárním filmem chceme poukázat na HRANIČNÍ PORUCHU OSOBNOSTI v té nejzažší rovině. Každý z nás má však své hranice...hranice na HRANĚ, kdy často neznáme odpovědi jak dál...

Jak to začalo

K myšlence dokumentu o hraniční poruše nás přivedla blízká osobní zkušenost, která nás přiměla se o tuto problematiku více zajímat. Nálada Hraničáře se dokáže změnit rychlostí lusknutím prstu, z lásky v nenávist během několika minut. Dané příznaky je ovšem možné vypozorovat o každého z nás...

Co je náš cíl?

Naším cílem je ukázat, že touto poruchou trpí mnohem více lidí než ve skutečnosti uvádí statistiky. Dále chceme nahlédnout do duší Hraničářů, a také na obtížný život jejich partnerů. Očekáváme radikální změnu v pohledu na tuto poruchu a s tím souvísející rozvoj odborných center a specializovaných pomocníků.

Co je vlastně hraniční porucha osobnosti? Lidé s HPO jsou jako lidé s popáleninami 3-ho stupně na 90% těla, a necítí emoční kůži. Mezi námi žije mnoho těchto lidí, kteří velmi trpí a žijí v černobílém soukromém pekle. Tito lidé zažili v dětství zneužívání, extrémní zanedbávaní a jiná závažná traumata. Neúspěchy a menší kritiku vnímají fatálně, a často je pro ně jediným řešením sebevražda. Cílem našeho dokumentu je zvýšení podvědomí o této poruše, protože o ní spoustu lidí prozatím vůbec neví anebo si ji nechtějí sami přiznat. Dokument o HPO se prozatím nikdo neodvážil natočit, jednak ze strachu a ze závažnosti tématu, a také s obtížné spolupráce s hraničáři. Nás dokument může pomoci spoustě lidem se ze svého soukromého pekla dostat a také přispět na rozvoj dalších center na boj s touto závažnou poruchou. V ČR touto poruchou trpí asi 300.000 lidí. Mezi známé osobnosti, které poruchou trpí nebo trpěli, patří například: Angelina Jolie, Edith Piaf nebo nedávno zesnulý zpěvák Linkin Park. Kvůli nízkému počtu odborných center a odborníků, kteří se na tuto problematiku zaměřují. Chceme pomoci lidem, se z jejich soukromého černobílého pekla dostat.

Kdo jsme?

Tým lidí, kterým není lhostejný nelehký osud osob s hraniční poruchou osobnosti a zároveň máme odvahu natočit vyjímečný dokument s těžkým tématem. S touto poruchou máme blízkou osobní zkušenost.  Přemysl Procházka zpracoval námět a oslovil mně Libora Jeřábka jako filmaře a dokumentaristu zda bychom společně nenatočily tento dokument. Pro tvorbu tak náročného dokumentu je potřeba vnímavých lidí jak za kamerou, tak i celého tvůrčího týmu, který s těmito lidmi soucítí a je nutné pracovat v atmostéře důvěry a respektu.